28. 11. 2016

cold night, soft socks and good book

Upřímně, co je víc než horký cider a zasněžené okno? Přestože miluji léto a tropy, téhle atmosféře každoročně podléhám. Když ráno chodím po náledí a zní to jako lžička v créme brulée, prostě se ihned do tohohle počasí zamiluji. Zimu a Vánoce připomíná i můj pokoj. Celou neděli jsem vyráběla a zdobila, protože mi pravděpodobně už moc volných víkendů do Štědrého dne nezbude. Přemýšlela jsem, že bych se s vámi podělila o některé dekorace. Ale ještě nevím, jestli to zpracuji jako diy nebo room tour. To se dozvíte snad příště. Dalším plánovaným článkem je něco málo z kosmetiky, která se mi teď doma hromadí. No a dnešní příspěvek bude, celkem překvapivě, o knížkách. O knížkách, které mě oslovily, i přestože nečtu a když už, tak ne moc dobrovolně. Formátově největší z nich jsem poprvé viděla v kavárně Alternativa. Už tam se mi moc líbilo zpracování, jakým se dá dozvědět mnoho nových věcí o kávě, kterou zapřísáhle miluji. Na večery u hořícího krbu je to fajn oddychovka, ze které si vezmete plno nových informací. P.S. od Ani je srdeční záležitost. Většinu příběhů jsem četla už několikrát a pořád je to stejně vtipné a nakažlivé. Aňu jsem četla dobrovolně a ještě párkrát budu. Poslední knihou je Alchymista. Jednou nepřímo jsem se o něm zmínila na blogu, dneska bych to ráda zopakovala. Knihy Paula Coelha jsou čtivé a navíc i součástí maturity. Čtu celkem pomalu, ale Alchymistu jsem doslova "zhltla". Je to neobyčejný příběh a musíte se na něj soustředit, takže ke čtení ve vaně je ideální. Nechci vám víc prozrazovat. Takže pokud milujete svíčky, horké cidry a domácí pohodu, určitě doporučuju zařadit do programu i tyto tři zázraky.




A na závěr...
people are prettiest when they talk about something they really love with passion in their eyes